Posláním komunitního plánování (dále jen KP) je především zajišťování místní dostupnosti sociálních služeb (a ve městě Ostrava i souvisejících aktivit). V procesu KP dochází postupně k vytvoření takového systému, který vychází v co největší míře vstříc uživatelům služeb, jejichž potřeby jsou v určitých cyklech pravidelně zjišťovány a vyhodnocovány. Proces plánování je založen na principu partnerství a spolupráce v rámci komunity, která je vymezena politiky, odborníky, uživateli a veřejností. Souhrnně jsou účastníci systému označováni jako zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé.

Cílem KP je mimo jiné nastavení mechanismů a podmínek pro koordinaci služeb, zajištění požadované úrovně jejich kvality a sledování efektivity.

Zadavatelem je subjekt, který odpovídá za zajištění sociálních služeb v místě (obec, svazek obcí nebo kraj), včetně podpůrného politického klimatu pro realizaci komunitního plánu.

Poskytovatelem je myšlen jakýkoliv poskytovatel bez rozdílu zřizovatele, tedy i nestátní nezisková organizace nebo fyzická osoba, přičemž je zdůrazňováno jejich rovné postavení.

Uživatel je konzument služeb, člověk, který je v nepříznivé sociální situaci a jemuž jsou služby určeny. Je označován za nejdůležitějšího účastníka KP, od jehož potřeb by se měl proces plánování odvíjet.
V neposlední řadě je to také veřejnost, která má být průběžně seznamována s postupem a výsledky komunitního plánování, aby byl celý plánovací proces od počátku transparentní.

Sociální služby jsou službami zajišťujícími pomoc a podporu lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a nemohou tedy žít způsobem, který je v naší společnosti považován za běžný (např. z důvodu ztráty soběstačnosti zapřičiněné věkem, nepříznivým zdravotním stavem aj., životními návyky a způsobem života vedoucím ke konfliktu se společností atd.).

Související aktivity zahrnují nabídku podpůrných činností, které nejsou sociální službou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale síť sociálních služeb vhodně doplňují. Bez těchto aktivit by pomoc a podpora osobám v nepříznivé situaci byla neúplná (např. vzdělávání, volnočasové aktivity, alternativní doprava pro lidi s handicapem, dobrovolnictví apod.).

Hodnoty

Základní hodnoty, na kterých je komunitní plánování založeno, souvisí zejména s principy sociálního začleňování. Jedná se o zvyšování dostupnosti především alternativních služeb k péči ústavní (podpora setrvání lidí především ve svém vlastním prostředí), zvyšování kvality služeb směřující k zajištění lepší ochrany práv uživatelů služeb, propojenost s ostatními systémy (zdravotnictví, vzdělávání, bydlení, zaměstnávání).

Principy

• partnerství a spolupráce mezi zadavateli, všemi poskytujícími subjekty a uživateli služeb (zejména ve fázi zjišťování jejich potřeb)
• zapojení veřejnosti (poskytováním informací v průběhu, aktivně ve fázi připomínkování materiálu)
• uspořádaný a systematický postup – umožňuje managementu plánovat a předvídat do budoucnosti a vytvořit rámec pro vypracování záměrů a cílů (stejně jako strategické plánování)
• cykličnost, opakovatelnost

Přínosy KP

Mezi přínosy komunitního plánování patří například zvýšení zájmu cílových skupin na spolupráci při zpracování dokumentu i jeho realizaci, zvýšení pocitu sounáležitosti a motivace. Dlouhodobá spolupráce se pak stává základem pro partnerství subjektů při realizaci náročných rozvojových projektů, je předpokladem pro uplatňování vícezdrojového financování. Dalšími přínosy jsou pružné přenosy informací v rámci utvořených struktur, odborné zázemí pro politické rozhodování, efektivnější využívání finančních prostředků, nasměrovaných dle potřeb uživatelů služeb.

Standardní fáze plánovacího procesu:

• Fáze přípravná (úvodní fáze, příprava prostředí)
• Fáze analytická (porozumění problémům v jednotlivých oblastech)
• Fáze plánovací (vlastní stanovování priorit a cílů a strategií k jejich dosažení)
• Fáze implementační a evaluační (samotná realizace naplánovaných aktivit, průběžné monitorování a závěrečné zhodnocení plnění plánu), počátek nového plánovacího cyklu